Protahovací trn patří do strojírenské výroby

Strojírenství je velmi rozsáhlý obor, který zahrnuje i obrábění kovů. A teď si představte, že vám, jestliže nejste strojaři, někdo zadá úkol, abyste zhotovili otvor v ocelovém válečku ve tvaru sedmicípé hvězdy. Kdyby to měl být otvor kruhový, bylo by to vcelku snadné, protože by vám na to stačil docela obyčejný vrták. Případně byste ještě použili výhrubník a výstružník, s nimiž lze vytvořit přesnější otvor. Ale sedmicípou hvězdu? To už je přece jen velmi složitá úloha. Složité tvary otvorů se zhotovují pomocí protahovacího trnu. Mohou být osově souměrné i nesouměrné. Tímto způsobem se dokonce vyrábí i otvory do cylindrických vložek patentních dveřních zámků.

Výrobní proces probíhá takto: Nejprve se v obrobku vytvoří kruhový otvor, kterým se pak protahuje protahovací trn I-nastroje. Můžete si jej představit jako dlouhou tyč, jež je opatřena řeznými zuby. První zub odebere z otvoru v obrobku určitou třísku a zub, který se nachází za ním, na ten předchozí naváže a odebere další třísku, takže ve finále ten poslední zub už pouze dokončuje práci a vytváří požadovanou podobu otvoru. Po dokončení práce již tedy otvor není kruhový, ale třeba v podobě sedmicípé hvězdy.

Protahovací trny mohou být drahé nástroje, cena nástrojů závisí na více faktorech, jako je složitost zhotovovaného tvaru, velikost trnu atd. Jsou to nástroje, které jsou vhodné pro velké počty vyráběných obrobků, tedy pro sériovou výrobu. Typickým příkladem využití protahovacích trnů jsou různé typy ozubení a drážek a také již zmíněné cylindrické vložky do patentních dveřních zámků. Já osobně jsem se s protahovákem setkal až na střední škole a tehdy mi připadal tento nástroj velmi zvláštní. Vlastně jsem ani nevěděl, jak se vyrábí vložky do dveřních zámků, takže kdyby se mě někdo v mých patnácti letech zeptal, jak bych takovou cylindrickou vložku do zámku zhotovil, nevěděl bych si rady.