Poutní místa naší vlasti

                Věřících v České republice výrazně ubývá. Stejný trend lze pozorovat v celé západní Evropě. Víra už člověka netáhne, mladí ztrácejí zájem o tradice svých předků a materialismus, zdá se, v budoucnu zničí západoevropskou křesťanskou obec. Jistě, tento scénář, který byl nastíněn, je pravděpodobně až příliš černý, přesto bychom se ale měli zamyslet nad budoucností římskokatolické církve.

                Již v časech dávno minulých dokázala zbloudilým věřícím vrátit sílu tak zvaná svatá místa. Poutní kostely rozeseté po celé vlasti. Svou krásou vracely do srdcí těch, kteří zapochybovali, opět naději. V současnosti často jejich návštěvnost nedosahuje takových čísel jako před sto lety, nicméně stále se sem řinou stovky návštěvníků. Zejména těch, kteří jsou nábožensky založeni, ale otevřená jsou i běžným turistům, kterým mohou alespoň částečně přiblížit význam duchovního života.

Poutní chrám Panny Marie Pomocné – Chlumek v Luži

                Tento areál leží kousek od Chrudimi v Pardubickém kraji. Je vystavěn okolo krásného barokního chrámu z přelomu 17. a 18. století. Dříve byl ve správě královehradeckých jezuitů. Jednou z nejvýznamnějších tradičních každoročních akcí je zde Svatováclavská mše (28. září).

Křížová cesta – Jiřetín pod Jedlovou

                Křížová cesta je v křesťanství zobrazením poslední cesty Ježíše Krista před ukřižováním. Je ve všech kostelech a velmi často bývá k vidění v polích v podobě božích muk. Tato je však unikátní – je vystavěna na Křížové hoře, kde se údajně odehrál zázrak zjevení a uzdravení nemocného v 18. století. Na památku této události zde místní vybudovali 11 rokokových zastavení. Nejsou tak cenná jen nábožensky, ale i umělecky. Je národní kulturní památkou.

Svatá hora u Příbrami

                A nakonec – jedno z nejznámějších poutních míst ČR evropského významu. Stará původní kaple zde vyrostla již ve 14. století. Byla jezuity přebudována a nyní zde stojí úctyhodný chrám zasvěcený Panně Marii. Jeho útroby skrývají cennou sošku, kterou údajně ručně vyřezal již ve 14. století Arnošt z Pardubic – 1. český arcibiskup. O významu tohoto poutního místa svědčí i to, že si stále drží svou vysokou návštěvnost a mezi turisty najdeme i velké množství cizinců.